I found myself in Wonderland.

Such a normal person.

27. listopadu 2012 v 18:39 | Li* |  Diary.
Hmm. Hlavou mi lítá takových myšlenek, které bych chtěla sdělit, vyjádřit, ale pak si sednu a řeknu si, kde mám sakra začít. Asi od rána. Zvoní budík, nevědomky místo toho, abych dala ,,dřímat'' tak ho úplně vypnu. Přiletí máma, že jsem zaspala, letim z postele ke skříni a opět ta jedna a ta samá otáza: Co si mám vzít na sebe? Originálně, neoriginálně? Fajn, vezmu si džíny a triko. Koupelna, vzít make-up a zakrít ty tmavé černé kruhy pod očima aby nebylo vidět, jak špatně jsem se vyspala. Škola, radost se střídá se smautkem či vztekem ze známek. Konec, je tu oběd, ahá, nedá se to moc jíst, odnést tác a jít do centra města, čekat na auto, abych mohla jet domů, popřípadně čekání na autobus abych se dostala na dramaťák, doma si sednout a bezmyšlenkovitě koukat na nějakou blbost v televizi a najednou hele ono už je 7 hodin! A zase věci do školy. Přijel táta 2, štěstí, že jsme zase kompletní. 1O hodin, fajn, má se spát, ne dělat věci do školy. A konečně opět postel většinou kolem 11 hodin v noci, aby se mohly zase zítra zakrývat ty super úžasně kruhy pod očima. Mám se fájn)) Tak obyčejný život, nebo ne?
Li*.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 blažena blažena | Web | 27. listopadu 2012 v 18:51 | Reagovat

No já ti nevím, já bych možná vynechala tu televizi, ale to je jen můj názor.

2 Krakin Shikazu Krakin Shikazu | Web | 27. listopadu 2012 v 18:51 | Reagovat

Kromě obědu, dramaťáku a táty to u nás vypadá podobně...akorát, že mamka většinou bývá z baráku ven ještě předtím, než já vstávám a má mladší sestřička je tak ohleduplná, že se po domě plíží tak, aby mě náhodou nevzbudila, odjede a nechá mě spát dál...
Hmm, a dneska ráno jsem se málem přerazila o našeho kocoura, když jsem vybíhala na autobus.
Ta panda...je úžasná *.*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama